Generál Petr Pavel: Nejen o armádě a vojenství

Přednáška generála Petra Pavla se konala v ostravském Centru Pant 9. listopadu. Tedy dva dny před dnem veteránů. Jedenáctého listopadu je symbolický den, protože tehdy bylo podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, čímž skončily boje na západní frontě 1. světové války. Před započetím přednášky se tak prodávaly vlčí máky, jejichž výtěžek bude věnován veteránům.

Ráda bych pana Pavla krátce představila. Většina lidí ho ovšem zná, protože vešel do povědomí široké veřejnosti jako první Východoevropan ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. Předtím byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky.

Generál Pavel mluvil 90 minut, takže bych ráda jako vždy pouze vybrala několik málo zajímavostí z jeho přednášky.

Zaujalo mě to, že generál Pavel je toho názoru, že moderní vojenství není o lítém boji na život a na smrt, kde se znepřátelené strany nenávidí. Podle pana Pavla vojáci vidí nepřítele jako druhého profesionála, který pouze dělá svoji práci, stejně tak jako oni sami dělají svoji. To se změní velmi zřídka. Příklad může být, když nepřítel zabije kamaráda, to pak voják začne nepřítele opravdu nenávidět.

Nedílnou součástí přednášky byly moderátorovy otázky na členství v NATO a funkci generála Pavla jako předsedy jeho vojenského výboru. Generál Pavel prozradil některé zákulisní informace z přípravy českých vojáků pro vstup do NATO. V roce 1994 probíhal program přípravy na vstup Partnerství pro mír. Tehdejší vojáci byli ještě z Varšavské smlouvy prý zvyklí, že se vše rozhodlo v Moskvě a oni pouze dostali úkoly, které mají splnit. S tímto rozpoložením mysli šlo vojenské vedení na vyjednávání o vstupu do NATO. Tam nastal šok, protože žádné úkoly nedostali. NATO se jich ptalo, co od vstupu očekávají a co by oni mohli společenství NATO přinést. Dostali tak opravdu velký prostor, na který nebyli připraveni. Byl to tedy takový kulturní šok, přes který se ovšem postupně přenesli.

Pan Pavel potvrdil, že se na české vojáky krátce po vstupu do NATO ostatní členové dívali jako na ty divné chlápky z Východu. To se ale postupem času změnilo, jak si čeští vojáci vydobyli dobrou reputaci. Dobrá reputace českých vojáků není vůbec samozřejmostí. Generál Pavel prozradil, že mezi vojáky členských států jsou velké rozdíly. Říkal, že veřejně se o tom z respektu k těm zemím nemluví, ale při sestavování misí se na to bere velký ohled. Členové si prý velmi dobře rozmýšlejí, vojáci z které země jim budou krýt záda. Protože prý některé země jsou skoro až nespolehlivé.